Vysaunise

To zní jako cizí slovo. Ale prostě jsem na prasáka bez mezery napsal „vysauni se“, jakože jdi do sauny. Saunuj se. No dneska se krátce rozepíšu o svý vášni, kterou si lehce přes rok intenzivně pěstuju. Snad se u toho moc nezapotím. Nebo jo?

Nebudu se tu opírat o lékařský studie a hrát si na advokáta saunování. Jen se chci rozepsat o něčem, co mám rád a pomáhá mi to. Nenutit, inspirovat, nechat vás se zamyslet, klasicky. Já si k saunování našel cestu až po dvacítce. Trochu dýl po dvacítce. Jako když mi bylo přes dvacet let, ne že bych tolik běhal. Nechal jsem se někým z kamarádů naverbovat na saunu a bylo to fajn. Ale pořádně jsem začal chodit až cca před rokem. Od té doby se snažím (ideálně) chodit jednou týdně. Nebo alespoň jednou za čtrnáct dní.

Bezesporu je to super pro zdraví. Ono si údajně tělo vytvoří pocit, že má horečku a začne produkovat bílý krvinky, aby s tou nemocí začly bojovat. Jenže reálně nemocný nejsme, ale krvinky jsou ready na fajt jak nikdy. Takže když na nás něco leze, tak to zpráskaj na prváčka a celej průběh chřipčiček, kašlíčků, rýmiček, je rychlejší. Což jako chlap oceňuju, zkrátit si rýmičku. Ono umírat o trochu kratší čas je super. Samozřejmě, ne pro všechny to může bejt to pravý. Osobně musím říct, že mi saunování pomáhá, jsem nemocnej míň a mívá to rychlejší průběh, když už jsem. Juch.

Pro mě je hlavní důvod saunování ten relax a uvolnění. V drtivý většině případů nechodím sám, takže to má i dost sociální pojetí. Já si s kamarádama rád povídám a spojit to s něčím, co mi pomáhá si odpočinout, uvolnit se a cejtit se líp je super. Mám to radši, než si jít sednout do hospody, nebo na jídlo. Já se v sauně naprosto odprostím od toho co se děje venku, v mým životě, kdekoliv… ale vnímám jen to, že je mi super a konverzaci, která právě probíhá.
Jo, uplně cejtím, jak se teď chtěj ozvat lidi, který vyžadujou v sauně ticho. To respektuju. V případě, že jsou v sauně lidi ticho, tak mlčíme taky a jen relaxujem. Výjimečně si šeptáme a při sebemenším napomenutí držíme hubu. Naštěstí se nám daří chodit tak, že máme většinou saunu pro sebe a můžem si povídat.

Rád se takhle resetuju po náročnejch dnech. Ať už fyzicky, nebo psychicky. Tak dvě až tři hoďky střídám saunování s odpočíváním a poctivým ochlazováním. Poslední dobou jsme si navykli dávat x minut v ochlazovacím bazénku. A je to mrda jak blázen. K tomu si jít na chvíli sednout, dát si na baru vodu s citronem nebo zelenej čaj, sedět v tom přijemným přítmí s tou zvláštně relaxační hudbou. Člověk odchází nádherně vyzenovanej. A unavenej. Proto ideálně chodím večer, abych mohl přijít domů, už nic extra neřešit a jen odpočívat. Spí se pak mnohem líp (pokud nezlomíte únavu a 4 hodiny negrindujete Escape From Tarkov, žejo…).

Takže tak. Je to zdravý, extrémně přijemný, mám u toho příležitost si popovídat s blízkejma lidma a udržovat tak přátelství (co si budem, občas mám problém si na všechny najít čas). Často mě láká představa, že bych šel o víkendu do sauny sám na půl dne, a prokládal saunování dlouhým válením se na lehátku s knihou, ale vždycky radši vezmu nějakýho saunovacího parťáka nebo parťačku a jedem si deep talks. Nebo taky hodně shallow talks. A občas se taky kloužem v páře, cákáme v bazénku a nově proběhl taky circle pit ve finský. Miluju to. Od jara jsem i vlastníkem vlastního saunového kiltu, nejsem odkázanej jen na prostěradla, který mi půjčej a mohu se tak poctivě podkládat, aniž bych ukazoval Hollywooda všem okolo se saunujícím. Najs.

Jak to máte se saunováním vy? Jo? Ne? Co na tom ceníte nebo vás sere? A hlavně! Hlavně mi pište tipy na cool sauny (nejen) v Praze.

Díky za přečtení!
Lásku!

Chceš mě podpořit? Sdílej to se světem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *