TOP 5 alb pro (nejen) letošní podzim

báze hollywood

Nejsem hudební. Ani médium (jen pomocí mé osoby občas bojuje vyšší síla proti Borisovi Tichonovskýmu). Jen mám rád hudbu. To je všechno. A napadlo mě, tu vytáhnout svoje oblíbený podzimní alba. Tak schválně.

Nevím jak vy, ale já se na podzim fakt rád procházím. Padající listí, ne úplně vedro, ne úplně zima. Tak na mikinu, dlouhý džíny a sluchátka. Ať už se toulám Prahou (což dělám rád, klidně do noci), nebo vyrazím do přírody, vždycky k tomu mám rád nějakej soundtrack. Je jedno jestli chci přemýšlet, nebo naopak vypnout. No a rozhodl jsem se teda sepsat pár desek, který jsou už celkem essentials. Neříkám, že se budou líbit všem, ale třeba si najdete něco novýho. Pojďme na to!

Bruce Springsteen – Nebraska (1982)

Stačí prvních pár vteřin první písničky, která se jmenuje stejně jako album. Zvuky harmoniky a po chvíli Bruce a jeho hlas. A stačí mi to. Tohle je moje go-to při cestách vlakem. Dívat se na ubíhající krajinu a mít chuť procestovat USA. Stavit se na kus koláče a kafe v každým drive-inu a jen jezdit z místa na místo. Takhle se při tý desce cejtím já. Mám pocit, že někde čeká dobrodružství a neznámo.

The Hotelier – Home, like no place is there (2014)

Nebudem si lhát, k tomu všemu spadanýmu listí občas patří depčičky. A teď nechci zmenšovat deprese. Ale myslím tím prostě ten občasnej smutek, kterej nás chytá. Tohle je přesně pro ty chvíle. Internet nám o tý desce řekne, že to je něco mezi indie rockem a emíčkem. Jsou to hlavně čistý emoce. A dodneška jsem vděčnej Fandovi, že mi tuhle kapelu představil (A ten je teda zodpovědnej za víc věcí z tohohle listu, díky!). Ta naléhavost a zoufalství, který dokážou v určitejch písničkách vytáhnout… Uf. Husina jak blázen.

U tracku Your Deep Rest občas fakt nezvládám. Text, promlouvající k člověku, který spáchal sebevraždu.
I called in sick from your funeral
The sight of your family made me feel responsible

And I found the notes you left behind
Little hints and helpless cries
Desperate wishing to be over

Pro mě je to asi o to silnější, protože jeden z mých blízkých přátel si život vzal, proto to hodně prožívám. Ale celá deska má co nabídnout. Pure feelings.

Chuck Ragan – Till Midnight (2014)

Po předchozí náloži smutku něco pozitivnějšího. Opět feelingy tuláctví a dobrodužství, který podtrhuje mužnej hlas Chucka Ragana. Kterej u mě už dlouhou dobu tvoří touhu mít takovej hlas. Nebo umět zpívat. Protože to, co předvádí Chuck, je neskutečný. K tomuhle nejde napsat nic víc, než že je potřeba si obléct flanelku, vypadnout za město, bezcílně se procházet a milovat život. Protože život je tam venku, v přírodě. Ach jo, láska!

Turnover – Peripheral Vision (2015)

Tohle není ani smutný, ani veselý. Je to zasněný. Jedna z mejch nejoblíbenějších desek vůbec. Jsem schopnej u ní proležet hodiny a jen pořád otáčet vinyl na gramofonu. A poslouchat do ve dvou, je taky moc kjůt. Ale nemusíme u toho jen ležet doma. Protože snít se u toho dá i při procházkách. Podvečery a západy slunce s tímhle skvostem jsou ještě hezčí než obvykle.
“Would you come here and spin with me?
I’ve been dying to get you dizzy
Find a way up into your head
So I can make you feel like new again”

Nedávno jsem je viděl naživo v Café v Lese a bylo to neuvěřitelný.

Hanba – Silou Kovadliny (2014)

“Když není kde být. Když chladný jsou rána.
Když není co říct. Když čerstvá je rána.
Zas kráčím po spadaném listí, cestou, kterou tak dobře znám.
Kam vedou moje kroky příští, to nevím ani já sám.
A tak se jen dívám a zhluboka dýchám.
Když vracím se zpátky, abych se mohl pohnout vpřed.
Zas kráčet po spadaném listí, cestou, kterou tak dobře znám.
Vědět, kam vedou kroky příští a zůstat věrný sobě sám.
Já jenom chci zbavit se pout, zbavit se strachu, kam se hnout.

Mnohem tvrdší než všechno o čem jsem psal pár řádků výš. Ale tuhle desku mám neomylně spjatou s podzimem. A není to jen díky tracku Po spadaném listí, kterej sem tu odcitoval. (Díky za všechno Bany, ten text je geniální. A nejen tenhle.) Pod naléhavým řevem Banána se skrývaj ještě naléhavější témata. Člověk přemejšlí a hlavně… cejtí. I pro ty, co tvrdší hudbu neposlouchaj, doporučuju. Alespoň pro ty texty. Neuvěřitelná síla!

Tak tohle je top pětka albumů. Ještě je spousta věcí, který jsem tu nezmínil, ale ten úplnej základ máme. Rozhodně mě zajímají vaše podzimní hudební tipy. Chci je sem do komentářů, nebo mi je slidujte do DMs na instagramu, ale chci je znát.

Díky za přečtení!
Lásku!

Chceš mě podpořit? Sdílej to se světem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *