Pár chlapskejch poznatků

Podpora - téma k zamyšlení

Ženy prominou. Neznamená to, že nemůžete dnešní článek číst. Naopak, budu moc rád. Jen jsou to poznatky psaný chlapem, kterej se pomalu plazí ke třicítce a hlavně asi pro ostatní chlapy… a nebo pro každýho, koho to zajímá. Takže feel free to read, nechci diskriminovat. Miluju všechny.

Poslední dobou si uvědomuju dost věcí, kterým jsem dosud v životě nevěnoval takovou pozornost, nebo je nedělal. A když jsem začal, tak jsem si začal uvědomovat, jak moc jsou užitečný a super. Dospívání občas bolí (škoda, že dospíváme celej život), ale je to krásnej proces a pořád se něco učíme. Dneska chci pár těch poznatků poslat dál. A nejsou jen pro chlapy, nebojte. Každej si v tom třeba najde něco.

Mít svýho barbera je super

Měl jsem období, kdy jsem chodil do lokálního kadeřnictví, kde mě paní šmikla za dvě kila. Bylo to v pohodě. Měl jsem období, kdy jsem se holil na ježka. Období, kdy mi brácha vždycky vyholil strany a nahoře sem to nosil dlouhý. A měl jsem období, kdy jsem zkoušel barber shopy a střídal barbery. A až posledních několik měsíců jsem si našel stálej barber shop a chodím jen k jednomu barberovi.

Ve chvíli, kdy si najdete někoho, kdo vám sedne, máte vyhráno. Oni si fakt uměj povídat snad o čemkoliv. A uměj poslouchat. Takže si, stejně jako já, můžete cvičit small talk, pokecat si o věcech co vás zajímaj a bavěj, nebo klidně i vypnout a relaxovat. Já věděl, že mám vybráno ve chvíli, kdy první věc, co mi můj novej barber řekl bylo „Super boty. To jsou Chicaga?“. Jo, prostě jsme si sedli. Od tý doby mě fakt baví se vracet. Navíc naprosto přesně ví, co mi sedne a nikdy mě nikdo neostříhal tak fresh, jako on.

Tímto zdravím Mohyho do Jiného Holičství a všem ho doporučuju. Pokud nestojíte o wannabe posh atmosféru fakeass gentlemanství v přestylovanym barber shopu. Jiné Holičství je place to go. A jestli chceš fresh cut a real talk, ask for Mohy.
(Z tohohle shout outu nic nemám, dělám to čistě proto, že rád podpořím hard work lidí, kterých si vážím)

Starat se o svoje věci, fakt stojí za to

Tohle mě naučila moje láska ke sneakers, ale aplikovat se to dá na všechno, co máme. Ve chvíli, kdy jsem si začal kupovat tenisky dle svého gusta, který už něco stojej, začal sem mnohem víc řešit, jak se k nim chovat, aby mi vydržely co nejdýl. Přecejen dát x tisíc za tenisky, který za rok vyhodím, by byla škoda. Proto jsem se o ně začal pravidelně starat. Čistit je tak, jak se má. Nezouvat si je jako uplnej ignorant (sešlapávat paty). Správně je zavazovat a dávat si na ně obecně pozor.

A moje tenisky prostě vypadaj fresh i když už je nějakej pátek mám. A takhle se starat o všechny věci, kterých si vážíme, je klíč. Ono je dobrý investovat do věcí i víc peněz, protože „dýl vydržej“, ale musíme tomu jít naproti. A ta trocha péče dělá divy. Postupně se takhle učím starat o všechno od elektroniky, přes oblečení a doplňky, nábytek až po tenisky, no. A taky je důležitý se starat o sebe. Ale o tom už jsem psal…

Řešit peníze, není ostuda

Jako ve smyslu, přemejšlet nad nima. Já mám pocit, že celá moje generace má uplně zanedbaný finanční vzdělání. A cejtím to na sobě, klidně přiznám, že jsem v tom celkem fucked up. Za poslední roky na sobě teda makám a snažím se pořád učit a rozvíjet. Ale když se podívám kolem sebe, vidím, že nad tím pořád strašně moc lidí neumí přemýšlet. Bugety, rezervy, šetření… moc nám to neříká. O investicích už ani nemluvím. Přitom je to strašně důležitý. Brát si půjčky na nový iPhony, počítače a jiný flexy, je cesta do hrobu.

Jasně, taky pořád celkem dost utrácím, dá se říct. Bejvaly časy, kdy jsem fakt jel od vejplaty k vejplatě a ve finále to všechno padlo na hadry, hry, jídlo a píčovinky. Teď si pořád kupuju hezký věci, dělám si radost, jezdím na výlety a jím dobrý jídla. Ale vždycky je to až z peněz, který si na danej měsíc vyhradím. Nejdřív jdou prachy stranou, na který se nesahá. Ty mám rozdělený do více kategorií, ale to je jedno. Hlavní je mít rezervu. Stačí se podívat na dnešní dobu. Corona shit, přijít o práci není těžký. Najít novou naopak těžký je. Může se nám cokoliv vysrat v domácnosti, nebo se musíme stěhovat. Ty věci prostě stojej prachy. A když je nebudeme mít ulitý, co nám zbyde? Půjčit si a naskočit do kolotoče hoven a nejistoty? No thanks.

Neříkám, že každej musí investovat, diverzifikovat, budovat portfolia a buhví co ještě. Chraň bůh. Jen říkám, že je potřeba nad penězma přemejšlet a učit se ovládat. Je to těžký. Sám občas struggluju, ale stojí to za to. Člověk pak pořád nežije v nejistotě.
A jasně, tohle může bejt spoustě lidem naprosto jasný a bude vám to připadat, jako uplně zbytečný se o tom rozepisovat. No, spousta lidí potřebuje reality check a zamyslet se nad tím. A hlavně mám radost, že můj blog čtou i mladší lidi a těm to třeba pomůže. Já bych jako mladší ocenil trochu reality od někoho relatable. Tak snad sem relatable.

Okej, to byly tři poznatky a psal sem pár. Ale pár sou dvě, takže jedna bonusovka. Budu rád, když mi dáte vědět, jestli vás tenhle formát bavil. Případně vaše „dospělý“ poznatky.
Díky!
Lásku!

Chceš mě podpořit? Sdílej to se světem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *