Kritizujte mě, prosím!

And I mean it! Dneska se krátce rozepíšu o kritice a její důležitosti a tak obecně kolem ní. Easy start, tak snad mě někdo nebude kritizovat za krátkej úvod. Nebo naopak snad jo? Jdem na to.

Konstruktivní kritika umí člověka posunout i složit, je to celý jen o tom, jak jí podáme/přijmeme. A proto bych se o ní rád rozepsal. Já jsem za konstruktivní kritiku nyní už strašně rád, ač sem si k tomu hledal cestu. V pubertě jsem nepřekypoval sebevědomím a naučit se přijmout kritiku byla delší cesta. První fáze je, že se člověk pomalu hroutí. Vidíme v tom jen to, že nám někdo „vyčítá“ naše nedostatky. Může to vypadat, že ti prostě někdo vpálí, co stojí za hovno. Mě třeba pomohlo si zvykat tak, že jsem začal mít follow-up otázky, případně se ptal „jak myslíš, že to mám udělat, aby to bylo lepší“.

Pak se totiž začnete dobírat toho, že ty lidi Vám chyby nevyčítaj se zlým úmyslem, jen dávaj feedback, co zlepšit. Občas to může působit tak, že děláme všechno špatně, ale ve finále dostáváme jen info o tom, co může bejt příště lepší. Protože nikdo a nic není bez chyb a pořád je co zlepšovat. Dostanete-li se tedy do bodu, kdy chcete maximálně posouvat sebe, nebo to co děláte, bez práce s kritikou to nepůjde. Nebo alespoň hodně těžko.

Samozřejmě ne vždycky je nutný se kritikou řídit. Občas lidi dávaj feedback v jejich osobním vkusu. A ten se nemusí vždycky slučovat s tím, jak chcete tu věc dělat vy. To znamená, že řídit se kritikou ostatních není vždycky nutnost, jen v ní hledat ty cesty, který jsou slučitelný s tím, jak to chcete dělat sami. Občas pak přijdou ty momenty, kdy si člověk řekne „tyjo, to je dobrej nápad, to mě nenapadlo“. A je to v souladu s tím, jak chceme na svý věci dělat. Zase je blbost měnit svoji vizi na základě vizí cizích, žejo.

Pak je tu samozřejmě kritika nekonstruktivní. Ta se dá jenom ignorovat. Aneb, když ti někdo napíše „to je uplná sračka“, „jdi do prdele, to je blbost“, „ten kokot píše blog uplně nahovno“. Tam nezbývá, než se usmát, poděkovat za názor a nabídnout klíčenku. Protože je to jen nesmyslnej smutnej útok, kterej tě nijak neposune. Nevíš co zlepšit a proč. Tak se tím nenechejte sundat, mávněte nad tím rukou (pozor, nehajlovat, to je svinstvo!) a jděte dál.

Takže buďme v pohodě, neberme si nekonstruktivní kritiku. Berme si maximum z té konstruktivní. A hlavně, se nebojte podělit s lidma o svůj feedback. Většina lidí, kteří něco dělají a myslí to vážně, ocení, když jim napíšete svůj názor, případně přidáte tip, co vám tam chybí/přebejvá/co by se dalo zlepšit. Posouvejte lidi kolem sebe, oni budou posouvat vás!

Díky za přečtení.
Lásku! (a kritiku)

Chceš mě podpořit? Sdílej to se světem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *